FILTR: Česko bez proudu, jak důležité je pravidlo N-1 a vstříc k chudší Evropě

Co odhalil masivní výpadek proudu a proč není chytré hned vyviňovat OZE

Další Filtr se z drtivé části věnuje hlavně pátečnímu blackoutu a všem souvislostem, které by vás mohly zajímat. Dozvíte se ale i o tom, jak EU drží kurz v plnění klima cílů a dál chudne a jaké je postavení greendealovské propagátorky, socialistky Teresy Ribery. Nebo jestli a jak je Evropa připravena na válku. A nechybí ani Vojtův pozdrav z karlovarského festivalu.

První červencový pátek Česko v poledne postihl bezprecedentní obří výpadek proudu. Paralyzovaná Praha bez jezdících tramvají, metra, fungujících semaforů a bankomatů. Pokud chceme být přesní v pojmech, nešlo o blackout, protože elektrárny nemusely startovat úplně ze tmy. Bez elektřiny ale byly po několik hodin velká část Prahy, Středočeský, Ústecký, Královéhradecký, Liberecký kraj a některé části Olomouckého kraje. Někteří odběratelé byli znovu připojeni až po pěti hodinách. ČEPS dokonce vyhlásil tzv. výstražný stupeň regulace dodávek elektřiny. Výrobu přerušily Škoda Auto i rafinérie Orlen. Ekonomické škody zatím neznáme.

Co uvedl ČEPS?

V důsledku pádu fázového vodiče došlo krátce před 12:00 k odpojení vedení V411 přenosové soustavy a následně k výpadku šestého bloku elektrárny Ledvice. V důsledku těchto výpadků došlo k přetížení vedení V208 a k odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov. Následně nastalo odpojení části přenosové soustavy, což znemožnilo její provoz. Událost postihla 9 stanic přenosové soustavy. Omezena byla výroba přibližně 1 500 MW a spotřeba 2 700 MW.

Co není jasné a jak to bylo s vlivem Německa

Zatím se opakuje to, že „pád vodiče znamená fyzické poškození, nikoli přetížení”. Ale proč došlo k pádu vodiče nevíme. A neznáme ani další příčiny. Nikdy není jen jedna. Jiří Drápela z Fakulty elektrotechniky VUT uvedl, že „výpadek jednotlivého prvku by měla přenosová soustava zvládnout, analýza příčiny dnešního výpadku může trvat měsíce”. Že zatím není jasné, zda přetížení sítě roli hrálo, nebo nehrálo, uvedl třeba i Zdeněk Müller z Fakulty elektrotechnické na ČVUT. Ten uvedl, že za blackoutem je patrně řetězová reakce. Porucha se navíc stala na úseku vedení V411 mezi Hradcem a Výškovem, což je součást velmi zatěžovaného koridoru z Německa.

„Němci také mají problémy s výstavbou nových linek, takže velká část energie proudí naší soustavou. Takže pokud byl nějaký extrémní stav, že byla nadvýroba z obnovitelných zdrojů a energie potom proudila přes nás někam dál, tak soustava je samozřejmě ohroženější,“ uvedl Müller. Podle ČEPS docházelo u vedení V411 pravidelně k přetěžování při přenosu elektřiny ze severozápadu na jihovýchod republiky. Proto se už dlouho plánuje jeho modernizace a zdvojení, ale neděje se to, a to i přesto, že souhlasné stanovisko vlivu na životní prostředí EIA existuje už od roku 2017. Šéf ČEPS Martin Durčák a s ním i členové vlády to proto začali dávat za vinu tzv. NIMBY efektu, tedy že dotčená místa stavbu blokují. Pro teď platí, že realizace naplánovaná na roky 2026 až 2028.

Zda došlo k výkyvu zatížení sítě vlivem proudění elektřiny z Německa, tedy v tuto chvíli nelze s jistotou potvrdit, ani vyvrátit. Například investor Michal Šnobr připomněl, že Česko kvůli přetokům z Německa používá tzv. odrážeče. „Blokování elektřiny z Německa v kontextu české přenosové soustavy se týká opatření, která mají zabránit přetížení sítě v důsledku velkých přetoků elektřiny z Německa. Tyto přetoky vznikají, když Německo vyrábí více elektřiny z obnovitelných zdrojů, než je schopno spotřebovat, a přebytek pak proudí do okolních zemí, včetně České republiky. Česká přenosová soustava používá tzv. „odražeče", což jsou technická zařízení, která mají za úkol odrazit přebytečnou elektřinu zpět do Německa a tím ochránit stabilitu české sítě,” připomněl.

Zda tedy bylo přetížení až příliš velké, nebo byl důvod kolapsu jiný, bychom se tedy správně měli později dozvědět. Ale těžko říct, co vyšetřování přinese. To, že naše přenosová síť musí v období vysoké výroby z fotovoltaik a z větru zvládat nápor německé levné elektřiny v době, kdy ji nikdo nechce, je fakt. To se však děje už dlouhodobě, proto není moudré bez konkrétních důkazů dělat hned silné závěry. Brát to na lehkou váhu a ihned vyprávět, že „hoaxy” o OZE a německých přetocích „byly vyvrácené”, jak to dělají čeští ministři, není příliš chytré.

Zlaté pravidlo N-1

Kritérium „N-1” v kontextu elektrizační soustavy znamená, že soustava je navržena a provozována tak, aby byla schopna bezpečně fungovat i po výpadku jednoho libovolného prvku (např. vedení, transformátoru, elektrárenského bloku)

Zde ještě přehledné vysvětlení pravidla N-1.

I ČEPS tedy musí kritérium N-1 plnit. Proč tomu teď tak nebylo a proč nastal po výpadku vedení kaskádovitý efekt, prý bude ČEPS v následujících dnech zjišťovat. „Za normální situace by tyto jevy neměly na sebe navazovat. Budeme řešit, jak moc první příčina způsobila druhou,“ řekl Durčák.

My ale víme, že provádíme „dekarbonizaci”. A měli bychom vědět, tedy hlavně provozovatelé sítě (a politici), že ta nemá být nadřazena bezpečnosti a stabilitě. A že rozhodně nemáme jet nadoraz. A my jsme jeli zřejmě blízko maxima.

Co k tomu řekl jeden nejmenovaný pozorovatel z oboru:

Po výpadku vedení V411 už se zase hromadně volá po investicích do soustavy. Ano, ale soudruzi asi někde zapomněli na kritérium N-1. Stačilo by, kdyby další navyšování jakýchkoli kapacit bylo možné jen při udržení spolehlivosti soustavy a při honbě za dekarbonizací se přihlédne k „low hanging fruits”. Zákon klesajících mezních výnosů nepřehlasuje žádná „koalice ochotných”.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček den po výpadku proudu na X ve svém vlákně mimo jiné uvedl: Co dělat pro to, abychom těmto situacím předcházeli? Díky dobrému krizovému řízení a robustnosti naší soustavy se podařilo situaci do pár hodin uvést zpět do normálu, nicméně tato situace ukazuje, že musíme do naší energetiky investovat. Je potřeba modernizovat naši přenosovou i distribuční soustavu. Energetická infrastruktura v mnoha částech země stárne a v minulých dekádách do ní nebylo dostatečně investováno.

Jak je to ale s tou robustností, když soustavu položil pád jednoho prvku?

Petr Šolc z představenstva ČEPS po blackoutu ve Španělsku

Hodí se připomenout zajímavý rozhovor s členem představenstva ČEPS Pavlem Šolcem, který vznikl po dubnovém blackoutu ve Španělsku a je nanejvýš aktuální. Mluví v něm o tom, jak moc jinak se přenosové sítě chovají vlivem toho, jak v nich přibývá nestálých zelených zdrojů.

Šolc: Doufám, že události ve Španělsku dají impulz k tomu, skutečně se zamyslet, jaké nástroje jsou nezbytné v soustavách, které mají 40, 50 a víc procent nejenom intermitentních zdrojů, ale zdrojů, které samy o sobě neposkytují setrvačnost. Klasické soustavy, s nimiž jsme žili sto let a které se vyvíjely dlouhou dobu postupně, měly nastavený celý svůj mechanismus. Filozofii řízení, softwary, které to řídily, všechny možné ochranné automatiky nastavené na nějakou síť. Jenže my jsme teď za velmi krátkou dobu charakter té sítě změnili. Tedy my ještě ne, ale třeba právě Španělé. Síť se chová jinak a procedury se průběžně samozřejmě také mění, ale nezměnily se dostatečně na to, aby úplně jinou síť zvládaly. O problému se setrvačností se začalo hovořit masivně někdy před pěti šesti lety, kdy to začali řešit Skandinávci. Se stejnou vehemencí a rychlostí, s jakou jsme podporovali rozvoj obnovitelných zdrojů a s jakou dnes podporujeme baterie, bychom se měli zabývat tím, jaké další nástroje a pravidla řízení jsou nezbytné pro to, aby současná soustava mohla fungovat.

Podle ČEPS se v nejbližších deseti letech bude muset jen do přenosové soustavy investovat 84 miliard korun. To je však jen čtvrtina celkových nákladů, tedy bez distribuce. Dohromady mají podle čísel energetického regulátora dosáhnout investice mezi lety 2026 a 2030 skoro 190 miliard korun.

Šolc: Ty investice jsou logické, protože do soustavy připojujeme zdroje, jejichž využití maximálního zatížení je čtvrtinové, pětinové oproti klasickým zdrojům. Stavíme obrovskou kapacitu na relativně malou dodávku energie. To je ale jenom záležitost využití. Chování a dynamika těch zdrojů přináší zase další náklady právě na ty nástroje pro řízení sítě a té dynamiky. Ty ještě nejsou zcela vyvinuty. V naší soustavě nejsou nezbytně nutné, protože setrvačnost v ní stále je. Všichni provozovatelé sítí se tím však budou muset zabývat a nepochybně to bude spojeno s dalšími náklady.

Šolc: Máme tu politický problém posledních patnácti let. Prostě doufáme, že nějaké řešení se najde. Politici razí cíl, i když jim řada techniků říká, že ještě není úplně jasné, jak to bude. Ale oni tvrdí: Kde je vůle, tam je i cesta, stanovíme cíle a vy si s tím nějak poraďte. Tenhle přístup sice vede kupředu, ale je to cesta vydlážděná spoustou rizik. Za něco si ale může energetika i sama, protože v určité fázi byla příliš konzervativní. Asi před patnácti lety jsme si dali zpracovat od jedné poradenské firmy studii a ta říkala, že naši soustavu nelze řídit, když v ní bude víc než 700 MW ve větru. Je pravda, že dodnes tady 700 MW ve větru nemáme, ale i kdybychom měli, tak soustava samozřejmě řiditelná bude. Problém byl v tom, že studie tvrdila, že to nepůjde uřídit za současného stavu věcí. To znamená za současného stavu mezinárodních výměn a koordinace, technického nastavení ochranných systémů, softwaru atd. Ale to už se k tomu nedodávalo. Když politici dlouho poslouchali od techniků a provozovatelů soustav, že to a to nejde, přestali jim asi věřit. A kyvadlo se následně přesunulo do jiného extrému. Technici opravdu vědí, jak přenosové soustavy fungují, a vědí, kde jsou mantinely, za kterými už následuje tma.

Blackout ve Španělsku: reminder a souvislosti

Podstata problému? Teď už víme, že vysoký (skoro až 60procentní) podíl v síti obtížně regulovatelných fotovoltaických a větrných zdrojů ve spojení s nízkou spotřebou. Stěžejní roli v takovou chvíli hraje to, že v síti byl nízký výkon stabilních tepelných elektráren s velkými turbínami. To znamená, že v síti byla jen velmi malá setrvačnost. A to znamená, že se obtížně vyrovnávala frekvence na standardních 50 Hz. Zkrátka chyběly záložní vyrovnávací zdroje a pak už to nabralo rychlý spád a došlo k postupnému odpojování. Významnou roli navíc hrálo to, že španělská síť je se zbytkem Evropy propojena velmi omezeně. Nutno připomenout, že před nastalým stavem už na začátku roku provozovatel sítě Red Eléctrica varoval, když uváděl, že kombinace vysokého podílu OZE a nízké poptávky může vést k velkým výkyvům v napětí a výpadkům elektřiny.

Iberský poloostrov je energetický ostrov – má vysoký podíl nestabilní výroby a špatné propojení s evropskou sítí. Při výpadku se síť natvrdo odpojila od zbytku Evropy. Slabé propojení mezi Francií a Španělskem zřejmě zároveň uchránilo od problémů zbytek Evropy.

Křehkost sítě, tedy fakt, že v době výpadku byl v síti jen malý podíl řiditelných zdrojů, které by ji vyrovnávaly a udržovaly stejnou frekvenci, je ale zásadní. Španělský premiér Sánchez mluvil o „dezinformacích“, když někdo spojuje blackout s OZE. V únorové výroční zprávě to přitom provozovatel sítě říkal naplno. Nestabilní zdroje s nízkou setrvačností zvyšují pravděpodobnost selhání sítě při výkyvech.

Zpráva ENTSO-E o nedostatečném pokrytí poptávky

Hodí se připomenout poslední zprávu provozovatelů evropských přenosových sítí (ENTSO-E), která byla neobvykle kritická a varovná. Uvádí zaprvé, že podstatný objem kapacity fosilních zdrojů se kvůli OZE do roku 2030 stane „neživotaschopným“. A také že pokles kapacity fosilních zdrojů v celém systému může být do roku 2030 strmější, než se v současnosti očekává. Takže to půjde rychle. Důležitý je ale především ukazatel LOLE (Loss of Load Expectation), který udává počet hodin v roce, kdy nelze předpokládané zatížení plně pokrýt dostupnými zdroji. To znamená počet hodin, kdy poptávka po elektřině nebude pokryta. V roce 2028 hrozí kritická situace, kdy toto nedostatečné pokrytí dosahuje 20 hodin. Přitom u nás považujeme už úroveň 6,7 hodiny za kritickou bezpečnostní hranici.

Tři masivní poruchy přenosové sítě v Evropě během 90 dnů. Stále je budeme nazývat „nepravděpodobnými“?

Ještě jeden text k pravidlu N-1. Protože náš blackout byl kvůli výpadku vedení V411 byl podle odborníků učebnicovým příkladem jeho nesplnění. Klíčové věty z textu: Síť nebyla ve stěžejní chvíli z hlediska N-1 zabezpečena. Ukazuje to na neschopnost kompenzovat nebo přesměrovat energii, což naznačuje nedostatečnou redundanci nebo fakt, že síť se již nacházela v napjatých nebo degradovaných podmínkách. Výpadek V411 způsobilo celkové selhání, čímž se porušila kritéria spolehlivosti, která mají evropské přenosové sítě splňovat.

A navíc - nejednalo se o anomálii:

1) Dubnový blackout ve Španělsku: síť se stala kvůli vysokému podílu nestabilních zdrojů s nízkou setrvačností neřiditelnou.

2) Březnový požár na londýnském Heathrow: požár elektrické rozvodny způsobil výpadek proudu na celém letišti.

3) Červencový kolaps české přenosové sítě: ukázal na strukturální křehkost sítě v důsledku jediné poruchy.

Vlny veder v Evropě: dopad „Hitzeflaute“

Heatwave on Europe: the impact of a "Hitzeflaute"

Teploty dosahující 40 stupňů daly v energetice vzniknout novému pojmu: Hitzeflaute. To je nová verze už známé Dunkelflaute, kdy nesvítí a nefouká, zelené zdroje tudíž nevyrábí a poptávka je vysoká. Nastupují stabilní, fosilní zdroje a import elektřiny. V době Hitzeflaute solární elektrárny naopak solidně vyrábějí, stabilní zdroje ale naopak výkon snižují. Poptávka je ale v horkých dnech vysoká kvůli klimatizacím, a to i ve večerních hodinách. Spotové ceny pak vystřelí až k hodnotám 500 eur za MWh.

Komunikace vlády, která nebyla. A co dopad na preference?

Na závěrem se ještě na blackout podívejme z pohledu komunikace. Je zvláštní, jak vláda komunikovala, nebo spíš nekomunikovala. Jak to, že občanům nerozeslala SMS? Stejně jako za covidu nebo kdykoli, kdy dojde k mimořádné události. V některých částech republiky nešel proud až do pozdního odpoledne, tedy dlouhé hodiny. Lidé bez mobilních dat (a bez sociálních sítí) z toho moc moudří nebyli. Senioři si televizi zapnout nemohli, byli často odkázáni na telefony bez přístupu k internetu. Komunikoval hlavně provozovatel přenosové soustavy ČEPS, který na X pravidelně updatoval vývoj (jenže co ti, kdo to sledovat nemohli). Ministerstvo průmyslu na X až v půl páté odpoledne zareagovalo tím, že do 17 hodin by měly být dodávky obnoveny na celém území.

Ve čtyři hodiny se sešel Ústřední krizový štáb, pak se dlouho čekalo na tiskovou konferenci. Na ni nastoupili poměrně zmatení premiér Petr Fiala, ministr vnitra Vít Rakušan a ministr průmyslu Lukáš Vlček. Ten řekl, že „energetická soustava je v naší zemi robustní a ukazuje se, že je potřeba do ní nadále investovat”… (viz výše) Lidé se také dozvěděli: „Přetrhl se drát. Kabel je nějak propojen, dochází mnohdy k nějakým poruchám, které způsobí přerušení kabelu. Celá soustava každý rok prochází kontrolami, ale v některých situacích, třeba v horkých dnech, k mechanickým poruchám nestandardně dochází,“ popsal Vlček situaci. On i další dva členové vlády ale především nezapomněli dokonce několikrát zopakovat už zmíněné „hoaxy” o vlivu OZE a přetocích.

Zkrátka, bude zajímavé sledovat dopad na další vývoj preferencí. Může mít blackout ve finále větší vliv než bitcoinová kauza, která se občanů na přímo nedotýká? Tak či tak, jde o další směřování nejen české energetiky. Bohužel si to v zápalu ideologického boje neradi připouštíme.

Vojtův pozdrav z KVIFF

„Považujme Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech za zahájený“

Tak tato věta spolu s ikonickým gestem „salute“ letos na zahajovacím večeru nebyla. Nikomu z trojice Kryštof Mucha, Karel Och, Marek Eben se do toho nechtělo. A já se jim nedivím.

Festivalovému týmu se však povedlo udržet příjemný balanc mezi důstojnou vzpomínkou na Barťáka a uvolněnou festivalovou atmosférou. Té pomohlo i to, že jeho místo uprostřed 12. řady Velkého sálu nezůstalo prázdné, obsadila ho jeho tříletá vnučka.

Velmi povedená je letošní festivalová znělka s Bolkem Polívkou. Kdo neznáte, doporučuji zhlédnout všechny.

Evropa

Držíme kurz a víme, proč to děláme. Vstříc chudší Evropě!

Evropská komise vyhlásila svůj nový klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Je to prý další povinný milník pro splnění hlavního klima cíle: nulové emise v roce 2050. Evropský komisař pro klima Wopke Hoestra se nezdráhá tvrdit, že nový cíl „poskytne jistotu investorům i inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“. Prý „držíme kurz čisté transformace a víme, proč to děláme – z ekonomických, bezpečnostních a geopolitických důvodů.”

V době totální nekonkurenceschopnosti, přeregulovanosti, strnulosti EU a vyhrocené debaty o zavádění nových povolenek ETS 2, které budou mít na domácnosti a jejich každodenní fungování a výdaje stěžejní vliv a povedou k jejich zchudnutí, jsou to geniální výroky. Konkurenceschopnost se prý vyřeší už před nějakou dobou představenou Dohodou o čistém průmyslu, která měla být reakcí na Draghiho zprávu. V ní uváděná opatření na snížení cen elektřiny ale k žádnému snížení nepovedou. Neřeší se povolenky, neřeší se ani cenotvorba elektřiny, kdy je závěrným zdrojem plyn.

Že bylo proti novému cíli Česko není podstatné tak, jako že odpor projevili i Francouzi a Němci. Takže je Komise uchlácholila tzv. uhlíkovými kredity zakoupenými od třetích zemí. Takže se tři procentní body z 90 procentního cíle mohou splnit skrze outsourcing neboli „vývoz” plnění do zemí mimo EU, těch chudších, které budou emise snižovat u sebe doma, a my jim za to zaplatíme.

Už ani ti největší euoptimisté nechápou

Jaký je skutečný vliv zelené socialistky Teresy Ribery na unijní klimapolitiku? „Je v podstatě sama“

„Dnes, jako nikdy předtím, je zelená agenda. zpochybňována. Této protireformaci je třeba čelit, aby se svět „nevrátil do temných časů“…” To jsou slova místopředsedkyně Komise zodpovědné za oblast „zelené tranzice” Teresy Ribery. Právě ona prezentovala výše zmíněný nový emisní cíl.

Jak píše Politico, Ribera je v Komisi izolovaná, postrádá politické spojence Spojenci i kritici popsali Riberu jako izolovanou, postrádající politické spojence a čelí útokům zvenčí i zevnitř. I přesto se jí (Evropě na škodu) daří tvrdě zelenou politiku protlačovat. Ribera byla proti alespoň malému ulehčení podnikům v případě „udržitelného” reportování, stejně tak se snažila zvrátit pozastavení jednání o plánovaném zákonu o tzv. green claims, tedy o greenwashingu.

Je Evropa připravena na válku?

Financial Times zveřejnily kvalitně zpracovaný text doplněný o vizuály o tom, jak NATO posiluje svoji východní hranici s Ruskem.

Vstup Finska do NATO v roce 2023 více než zdvojnásobil hranici obranné aliance s Ruskem na téměř 2 600 kilometrů, táhnoucí se od Arktidy až po Bělorusko.

Zatímco generální tajemník NATO Mark Rutte říká, že NATO v blízké budoucnosti neočekává žádnou ruskou ofenzívu, generálporučík Kari Nisula, zástupce náčelníka štábu finských obranných sil, se načasováním takového aktu agrese nezabývá: Ve stovkách let historie nejde o to, jestli, ale kdy. Musím být připraven každý den.

Planeta X

Green Deal jako reálný dokument. Jednou pro vždy: co to je?

Opět si všímáme poutavého vlákna analytika z DRFG Vojtěcha Měřínského. Tentokrát o tom, co je to Green Deal jako reálný dokument, právní rámec a ekonomická strategie EU pro další dekády.

Výběr z vlákna:

Green Deal sám o sobě neobsahuje právní závazky. Je to politický závazek Komise.

Závaznost získává až skrze následnou legislativu, zejména Evropský klimatický zákon (2021). Ten stanovil zákonnou povinnost dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a snížit emise o 55 % do roku 2030.

Právě zde se začíná rozplétat spletitý uzel evropské klimatické politiky.

Na jedné straně deklarace, na druhé straně konkrétní nástroje. Emisní povolenky, daňová politika, podpora technologií, fondy. Politika dostává technokratickou tvář a ekonomické důsledky.

Cílem klimatické politiky je internalizovat zejména negativní externality. To znamená započítat tyto dopady do ekonomického rozhodování.

Například pomocí pigouovské daně, emisních poukázek, racionálních pokut, právním systémem, ale i lidskou ctností. Nejde o ideologii, ale o opravu selhání trhu. O to, co Samuelson nazýval „government intervention for market correction“.

Green Deal se tak stává rámcem pro koordinovanou evropskou snahu napravit tržní selhání v oblasti životního prostředí. Jenže takto to nikdo z Komise nevysvětluje...

Nejde tak jen o klima, ale i o energetiku, dopravu, zemědělství, lesnictví, a dokonce průmyslovou politiku a sociální kohezi. Je to systémová transformace.

Řešit externality by mělo být správné, jenže za předpokladu splnění nějakých efektivních parametrů. Pokud se nachází český průmysl jen něco málo nad úrovní roku 2018, pokud německý pod úrovní října 2010, je něco přeci špatně. Neničme si ekonomiku, když klimatu zásadně nepomůžeme. Chtějme racionální řešení klimatické změny.

Planeta Insider

Na pivo s Insiderem

Přijďte si s námi jen tak popovídat, dát si pivo a zažít příjemný a uvolněný večer. Těšíme se v plné sestavě Tomáš, Michal, Markéta, Vojta & tým.

Kdy: neděle 10. srpna od 18:00

Kde: Troya – Trojský pivovar, U Trojského zámku 4, 171 00 Praha-Troja

Vstupné: 80 Kč – ale nebojte, celou částku dostanete zpátky ve formě piva nebo nealka. Takže žádné „vstupné“ není, jen informace pro nás, kolik vás přijde.

Registrace: https://connect.boomevents.org/cs/event/NapivosInsiderem