Martin Pacovský: Sázka na jednu kartu je v energetice smrtící. Zelené zdroje jdou proti trhu

Rychlý vhled do energetického byznysu

V poslední době se toho na energetickém trhu v Evropě děje opravdu hodně. Proto jsme v květnu v podcastu přivítali Martina Pacovského, investičního ředitele fondu ARETE ENERGY TRANSITION, experta, který se dosud pohyboval ve vedení předních energetických společností. Pacovský nabízí střízlivou reflexi současného stavu evropské energetiky. Netají se kritikou nefunkčních dotačních systémů a přemrštěných očekávání spojených s obnovitelnými zdroji.

Rozhoduje „Excel“

„My nejsme ani zelení, ani šedí. My jsme fond, který chce vydělávat peníze,“ říká bez obalu. „ENERGY TRANSITION je o tom vybrat setup, který bude vydělávat a nebude postavený na dotacích či politických zadáních.“ Klíčem k úspěchu je diverzifikované portfolio a schopnost pružně reagovat na vývoj trhu: „Sázet na jednu technologii je cesta do pekla. Nekupuješ technologii, kupuješ ‚site‘, zákazníky a flexibilitu.“

Zelený byznys v červených číslech

V energetickém byznysu se počítají výnosy, stabilita cash flow a návratnost investic. A ta u spousty „moderních“ řešení prostě nevychází. Podle Pacovského jsou dnes obnovitelné zdroje „přepálené“: „Postavit v Česku fotovoltaiku je čistá sebevražda.” Projekty jsou závislé na dotacích, na které se ale nelze spolehnout: „Vytlačuješ tradiční fosilní zdroje z mixu, ale zároveň nemáš stabilitu. Nikdy bychom nesázeli na technologii, která jde proti trhu a závisí na tom, jak se politici vyspí.“

Obnovitelné zdroje jsou dnes největším zdrojem výroby energie v EU. V roce 2023 se podílely na celkové produkci 46 %. Druhé místo obsadilo jádro (29 %), následované tuhými palivy (17 %), zemním plynem (5 %) a ropou (3 %).

S rozvojem obnovitelných zdrojů se záporné ceny elektřiny pomalu stávají běžnou součástí energetického trhu. V roce 2023 bylo v Česku 132 hodin záporných. V roce 2024 už to bylo 314. Jinými slovy: výrobci “čistých” zdrojů energie musí za svou produkci platit. „To prostě ztrácí úplně ekonomické ratio. Proč bys do toho investoval? Jak zaplatíš údržbu?“ ptá se Pacovský. Trh s elektřinou se stává nerentabilní.

Baterie jsou Černým Petrem

Jedním z často navrhovaných řešení jsou baterie. Na papíře to zní skvěle – ukládáš energii, když je levná, a prodáváš ji, když je drahá. Jenže realita je mnohem složitější: „Baterky jsou spekulace na vývoj cen SVRka [služeb výkonové rovnováhy - pozn. aut.],“ říká narovinu. Chybí realistický pohled na jejich skutečnou návratnost a obchodní rizika: „Neuplyne týden, abych u sebe neměl v kanceláři někoho, kdo mi nabízí 10 až 100 megawatt baterek. Ale problém je v tom, že je to prostě takový model letadlo.“

Fixní cena, klidný investor, spokojená banka. PPA jako win-win řešení

Jednou z mála cest, jak dnes udržet investice do energetiky při životě, jsou dlouhodobé smlouvy na výkup elektřiny – tzv. PPA (Power Purchase Agreements). „Kdyby stát vypisoval PPAčka, na odkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů, udělá se tím víc parády než jakoukoli dotační politikou.” Investice do energetiky stojí a padá se stabilitou a predikovatelností cash flow. Zajistí-li stát predikovatelný cash flow, tak tím automaticky získá projekty, které budou ekonomicky rentabilní.

Kogenerace je investiční jistota

Jistotou zůstává zemní plyn: „Není to nejzelenější věc pod sluncem, ale je rychlá, flexibilní, nemá další spaliny.” Pacovský sází na kogenerační jednotky – tedy kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla: „My chceme investovat do něčeho, co má nějaké ekonomické ratio, a to jsou prostě plynové, rychlé zdroje kombinované s nějakou dodávkou tepla. Jde o optimální propojení dvou světů.“

Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu pocházelo přes 40 % zemního plynu dováženého do Evropy z Ruska. Některé země, například Rakousko nebo Lotyšsko, na něm byly závislé z více než 80 procent. Po březnu 2022 začal hrát klíčovou roli zkapalněný zemní plyn (LNG), dovážený především ze Spojených států. Evropě nezbylo než rychle rozšířit infrastrukturu pro jeho dovoz. Například Německo, největší evropská ekonomika, před rokem 2022 žádné LNG terminály nemělo. Po invazi ale začalo budovat sedm plovoucích jednotek, z nichž první začala fungovat už v prosinci 2022.

Do konce desetiletí by se mohla evropská kapacita na dovoz LNG více než zdvojnásobit – z 160 miliard m³ v roce 2021 na téměř 350 miliard m³. Zároveň ale dojde k poklesu spotřeby plynu – podle odhadů na 340 miliard m³ ročně, což je o 19 % méně než před válkou. To znamená, že Evropa by měla dostatečné kapacity k pokrytí veškeré své poptávky i bez Ruska.

Plyn jako spása? Univerzální řešení neexistuje

Výrazné rozdíly v energetických mixech jednotlivých států – od 100 % obnovitelných zdrojů na Maltě až po 72 % jaderné energie ve Francii – však podtrhují, že univerzální evropské řešení neexistuje. Každý stát se musí přizpůsobit svým specifickým geografickým, ekonomickým a technologickým podmínkám.

V České republice jsou hlavními zdroji výroby elektřiny tradičně jaderné a hnědouhelné elektrárny, které se v roce 2024 podílely na celkové produkci 40,8 %, respektive 33,5 %. „Česko jádro skutečně potřebuje. Do roku 2040 nás čeká výrazný výpadek ve výrobě elektřiny a bude nutné najít řešení. Pro zemi, která nemá dostatečné podmínky ani pro vítr, ani pro slunce, a které zároveň dochází uhlí i plyn, v podstatě žádná jiná technologie nezbývá,“ varuje Pacovský.

Otevřená data všem

Budoucnost energetického průmyslu není podle Pacovského v nových technologiích, ale schopnosti efektivně pracovat s daty – a ta v evropském energetickém sektoru stále chybí. „Skutečný ‘gamechanger’ bude aplikace s predikčním modelem, která vám sama řekne: zítra můžeš prodat elektřinu za tolik a tolik. Chceš? Ano/ne.“

Největší inspiraci vidí v Británii: „Velká Británie je velký vzor z pohledu transparentnosti dat. Můžete si tam naklikat spotřebu, mix i benchmarky obchodníků. Mají žebříčky, kolik který operátor baterek vydělal svým zákazníkům.“ Potenciál však vidí i doma: chválí nově vzniklé Energetické datové centrum, platformu pro optimalizaci výroby a spotřeby: „Funguje to, je to digitální, rychlý, bez papírování. To je velký digitalizační počin, o kterém se nemluví.“

Druhá věc je schopnost informace využít. Pacovský v praxi často naráží na nízkou míru energetické gramotnosti. „Když se někoho zeptáte, jakou má spotřebu plynu, málokdo to ví. Přitom by stačilo, aby stát podpořil malé podniky v práci s daty.“

Co odlišuje ARETE od konkurence
Právě efektivní práce s daty je to, co ARETE odlišuje od běžných investorů: „Naše práce je vyhledávat investiční příležitosti, umět je spočítat a namodelovat,“ vysvětluje Pacovský. Společnost má silné know-how v oblasti strategií pro průběžné vyrovnávání tržních rizik a do budoucna plánuje vybudovat vlastní platformu na predikční modely. „Hodně věřím v umělou inteligenci a automatizaci procesů, které generují revenue,“ uzavírá Pacovský.

Podaří se dotáhnout projekt na dostavbu Dukovan? A jaká jsou nejlepší energetická řešení pro domácnosti? Nezapomeňte si pustit celý díl s Martinem Pacovským.

Pokud se vám newsletter líbí, dejte odběr a přepošlete ho přátelům a známým, které by námi řešená témata mohly zajímat.

Partnerský vzkaz:
🔌 Tento newsletter vznikl ve spolupráci se společností ARETE ENERGY TRANSITION – fondem pro kvalifikované investory, který se zaměřuje na energetickou transformaci ve střední a západní Evropě. Investuje do odborně řízených projektů moderní energetiky s cílem zajistit dlouhodobý a předvídatelný výnos v době, kdy trh hledá stabilitu víc než kdy dřív.