Některé úřady budou mít příští rok o polovinu větší rozpočty. Co za to dostaneme?

Návrh rozpočtu na příští rok je ve Sněmovně. Podle vlády maximum možného, tehdy ještě v realitě pětikoalice, podle opozice neumětelství. Ostré stanovisko vydala i Národní rozpočtová rada, podle ní „návrh rozpočtu nerespektuje v některých položkách principy reálnosti a úplnosti.”

Nemáme ambici rozebrat celý rozpočtový moloch. Kontext kolem něj jsme ale dosyta probrali v aktuálním díle Insideru s ekonomickou novinářkou Markétou Malou a členem NERVu Alešem Rodem. V dnešním newsletteru z něj vybíráme pár klíčových grafů.

Nejdříve ta nejhrubší statistika. Celkově jsme v období, kdy jsou schodky státního rozpočtu rekordní. Loni byl podle vlády schodek 288,5 miliard korun (Eurostat číslo korigoval na 346,9 miliard, ale vláda trvá na svém), letos je v plánu (po navýšení) 282 miliard a příští rok 235 miliard.

Jedním ze zásadních ukazatelů pro mezinárodní ratingy je státní dluh. K poměru HDP jsme na na 44,5%, což nás řadí na podobnou úroveň jako Irsko, Nizozemsko, nebo Maltu a vedeme si tedy o poznání lépe než například Francie nebo Itálie. 

Zásadně nám ale vzrůstají náklady na obsluhu státního dluhu. Loni to bylo 65 miliard, letos 95 a příští rok se očekává 110 miliard, a to už se blížíme někam na úroveň rozpočtu Prahy (tam je letos je předpoklad výdajů 109,5 miliardy). Podle projekcí navíc může dluh, a tedy i náklady na něj, zásadně růst.

Obsluha státního dluhu je také jedna z nejvýraznějších jednotlivých položek, kvůli kterým za posledních pět let rostly státní výdaje, i když je očistíme o inflaci. Z velké části se jedná o položky, které se schovají do mandatorních výdajů:

Celkově stát za posledních pět let utratil 659 miliard korun navíc (ve srovnání rozpočtem v roce 2018) a je tak na místě se ptát, co za tyto peníze dostáváme. Stejná otázka je i nasnadě v kontextu rozpočtu na příští rok a úřadů, které dostanou peníze navíc. 

Ministerstvo zdravotnictví má mít například rozpočet vyšší o téměř 53 % než letos. Digitální informační agentura si připíše o 43 % navíc a Ministerstvo kultury přes 28 %.

Naopak Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít příští rok rozpočet o skoro 10 % menší, než letos.

Mojmír Hampl už z pozice šéfa Národní rozpočtové rady varoval, že rozpočet bude napnutý jako struna a vláda je hodně optimistická ohledně růstu HDP, z něhož vychází i příjmy rozpočtu. Příští rok ministerstvo čeká růst HDP o 2,5 %, zatímco letos budeme jen na 1,1 %. Konkrétní čísla jsou ale vlastně vedlejší – mnohem víc bychom se měli ptát, co přesně se s penězi děje a jestli za ně dostáváme nějakou hodnotu.

Pokud chcete vědět víc k tématu, pusťte si dvouhodinové povídání s Alešem Rodem a Markétou Malou.

Fajn týden,

T. a tým